Sestra Elena měla sotva dvacet let, když překročila zdi starého kláštera svaté Marie Magdalény. Byla čistá jako ranní rosa, panna s velkýma, nejistýma očima a jemnou tváří, kterou ukrýval černý závoj. Myslela si, že zde najde klid a ticho, ale od prvního dne cítila něco jiného – jako by vzduch mezi těmito zdmi byl hustší, jako by kamenné stěny šeptaly zakázaná tajemství.
První noci zavolala představená, matka Tereza – přísná, avšak krásná žena s očima jako ocel – Elenu do své cely.
„Musíme očistit tvou duši, dítě,“ řekla tiše a zamkla těžké dveře na klíč. Elena poklekla. Srdce jí bilo tak silně, že je slyšela v uších. Matka Tereza přistoupila blíž, jemně odhrnula závoj a dotkla se tváře mladé jeptišky. Prsty představené byly studené, ale ruka se jí – téměř nepostřehnutelně – třásla.
„Jsi tak nevinná…“ zašeptala. Elena cítila, jak se jí tělem rozlévá teplo, ačkoliv nechápala proč. Matka Tereza se naklonila a vtiskla jí na krk jediný, velmi pomalý polibek – takový, po němž se Eleně samy podlomily nohy.
Následujícího dne ve tmavém zpovědním boxu naslouchal otec Damian jejímu rozechvělému přiznání.
„Otče… něco se se mnou děje. Mé tělo hoří,“ zašeptala skrz mřížku.
Kněz dlouho mlčel, potom otevřel dvířka zpovědnice a vytáhl ji doprostřed prázdného kostela. Světlo pronikající vitrážemi kladlo na podlahu barevné skvrny, jako by jim cestu maloval sám Bůh. Otec Damian jí položil ruku na rameno – pevně, rozhodně.
„Pokání musí být přísné“
– řekl hlubokým hlasem a v očích mu zářil podivný lesk. Elena cítila, jak se svět točí.
Večer už na ni ve sklepě pod kostelem čekaly ostatní sestry – tiché, bledé, s očima plnýma tajemství. Přivítaly ji úsměvy, které nebyly úsměvy světic.
„Vítej doma, maličká,“ řekla sestra Anna a pohladila ji prsty po tváři. Elena se zachvěla, ale tentokrát ne strachem.
Elena se následujícího rána probudila s ústy matky Terezy na krku a s prsty představené hluboko v sobě. Už nebyly ranní modlitby – jen vlhké pleskání a tlumené sténání. Hábit ležel na podlaze jako svlečená kůže a závoj sloužil jako roubík. Matka Tereza ji šukala třemi prsty a druhou rukou mladé jeptišce lehce svírala hrdlo.
„Modli se hlasitěji, děvko,“ zasyčela a Elena poslechla, křičíc „Ave Maria“ v rytmu každého přírazu, až dosáhla tak silného orgasmu, že z její píči vystříklo na lněné povlečení.
V poledne čekal otec Damian ve zpovědnici. Tentokrát tam nebyla mřížka. Vstrčil ji dovnitř, zabouchl dvířka a rozepnul si sutanu. Jeho tlustý a těžký kokot udeřil Elenu do tváře.
„Otevři pusu, sestro,“ poručil. Popadl ji za závoj jako za otěže a vrazil se jí do hrdla tak hluboko, že jí po tváři stékaly slzy. Brutálně jí šukal ústa, až sliny kapaly na podlahu, a ona se dávila a prosila o víc. Když se udělal, naplnil jí hrdlo horkým semenem a přikázal jí spolknout každou kapku – „to je tvé dnešní přijímání“.
Večer sešly do sklepa.
Pět sester už čekalo nahých, těla pokrytá rudými pruhy po biči. Uprostřed stál dřevěný kříž – starý, těžký, s třískami. Elenu přivázali rozpaženou, ruce i nohy roztažené provazy z růženců.
Sestra Anna přistoupila jako první. V ruce držela velký, drsný krucifix.
„Čas na skutečné obrácení,“ řekla a pomalu ho zasunula do Eleniny píči. Dřevo ji bolestivě roztahovalo, ale Elena se prohnula do oblouku a zasténala rozkoší. Krucifix pronikal stále hlouběji a sestry se střídaly v lízání jejího klitorisu a kousání bradavek.
Pak přišly na řadu biče.
Bičovaly ji přes prsa, břicho i vnitřní stranu stehen – až kůže zrudla a pálila. Když bič zasáhl přímo její píču, Elena vykřikla a dosáhla tak silného orgasmu, že se jí nohy třásly jako v horečce.
Sestra Maria si klekla mezi její nohy a začala ji lízat – silně, lačně, vysávajíc z ní každý mok. Ve stejnou chvíli jí jiná sestra vstrčila dva prsty do zadku a roztahovala těsný otvor.
Nakonec se objevil otec Damian – nahý, s kokotem znovu tvrdým jako ocel.
Rozvázal Elenu, shodil ji na kolena a jedním přírazem do ní zezadu vnikl. Šukal ji tvrdě, zasouval se až po varlata, zatímco si matka Tereza sedla na její tvář a roztírala svou mokrou píču po rtech jeptišky. Elena lačně lízala a polykala představenčiny šťávy, zatímco ji Damian mr*al jako zvíře.
Sestry se přidaly. Jedna jí sála bradavky, druhá jí vedle Damianova kokotu zasunula prsty do píči a roztahovala Elenu až na hranici možností. Třetí ji bičovala přes záda v rytmu přírazů.
Elena dosahovala orgasmu znovu a znovu – křeče byly tak silné, že viděla hvězdy. Když Damian konečně vyvrcholil, naplnil její kundičku horkým spermatem a zbytek sester ho z ní slízával jazyky.
Nakonec ji položili na oltář.
Matka Tereza si sedla na její tvář, Damian si vzal její prdel a sestry se střídaly v šukání její kundičky řemenovými vibrátory ze slonoviny. Elena byla jen tělem – mokrým, rozechvělým, naplněným až po okraj. Křičela, prosila, plakala rozkoší, až ztratila hlas.
Když skončili, ležela v kaluži spermatu, krve a vlastních šťáv, s úsměvem na rtech a roztaženýma nohama.
Do hábitu už se nikdy nechtěla obléct.
Leave a Reply