Černé šaty

Anna stála před zrcadlem ve svém elegantním bytě a prohlížela si svůj odraz. Černé, přiléhavé šaty dokonale zdůrazňovaly její postavu a obepínaly její křivky způsobem, který zároveň přitahoval i hypnotizoval. Látka se jemně leskla ve světle křišťálového lustru a dodávala celku vytříbený, téměř teatrální charakter. Anna věděla, že tento večer bude jiný než všechny ostatní.

Vůně parfému - těžká, orientální, s tóny vanilky a pižma - se kolem ní vznášela, když sahala po lodičkách. V zrcadle zahlédla záblesk ve svých očích, směs vzrušení a nejistoty. Nebyl to obyčejný obchodní večer. Byla to hra, jejíž pravidla určoval někdo jiný.

Venku, v temnotě večera, už čekal on - Marek. Seděl v luxusním černém mercedesu zaparkovaném přímo pod jejím činžovním domem. Jeho pohled, když nastupovala do auta, byl jako sevření - intenzivní, dominantní, plný slibů, které nevyslovil nahlas.

Motor tiše zavrčel, když vyrazili směrem k exkluzivní restauraci. Anna cítila jeho pohled, který sledoval každý její pohyb. Mlčela, přestože se uvnitř celá chvěla napětím. Věděla, že to je teprve začátek.

- Sundej si kalhotky - uslyšela náhle jeho hlas, hluboký a chraplavý jako smirkový papír. Příkaz byl tak přímý, že se chvíli nedokázala pohnout.

- Cože? - zašeptala a otočila se k němu. Jeho tvář zůstávala nehybná, v očích mu zářila výzva.

- Teď - zopakoval a nespouštěl z ní oči. - Pod těmi šaty to nebude vidět. A já mám rád překvapení.

Smyslné touhy

Anna sevřela rty a cítila, jak jí horko stoupá do tváře. Jeho slova se jí odrážela v hlavě a mísila se s hučením motoru a jemným brumláním rádia. Podívala se dolů na svá kolena a pak znovu na něj. V jeho očích nebylo místo pro odpor - jen chladná, dominantní jistota. Pomalu, nejprve jednou rukou a potom druhou, sáhla k zapínání podprsenky, rozepnula ji a nechala látku sklouznout dolů. Šaty obepínaly její tělo a skrývaly její pohyby před jeho pohledem, ale věděla, že vidí každé její gesto - cítila to ve způsobu, jakým se na ni díval.

Když povolil poslední knoflík, Anna zadržela dech. Pomalu, jako by každý pohyb byl samostatným rozhodnutím, si vyhrnula šaty a odhalila stehna. Ruce se jí lehce třásly, když sáhla k bokům, aby si sundala krajkové kalhotky. Pocítila na kůži chlad vzduchu a potom žár jeho pohledu, který jako by pálil. Nespouštěl z ní oči, když si spustila šaty a znovu navodila zdání nevinnosti. Věděla, že on ví - že ji vidí takovou, jakou ji chtěl vidět: poddajnou, připravenou přijmout jeho podmínky.

- Hodná holčička - zamumlal, když se auto zastavilo před restaurací. Jeho hlas byl hluboký, plný uznání, a ona cítila, jak jí tváře znovu hoří. Vystoupili z auta a on jí otevřel dveře, jako by se nic nestalo - jako by právě neseděla vedle něj úplně bez spodního prádla, ukrytá pod černou látkou.

Interiér restaurace byl elegantní, tlumená světla vytvářela intimní atmosféru. Číšník je odvedl ke stolu a Marek odsunul Anně židli; jeho ruka se na okamžik dotkla jejích zad - gesto zdánlivě zdvořilé, ale nesoucí v sobě náboj moci. Když se posadila, pocítila, jak se látka šatů napíná na jejích bocích a připomíná jí nepřítomnost spodního prádla. Jeho pohled na ní znovu spočinul a ona se mimovolně narovnala, jako by chtěla být ještě přístupnější.

Klient, starší muž v drahém obleku, se na ni přátelsky usmál. Rozhovor plynul hladce - víno, obchody, plány do budoucna. Anna však cítila, že je to jen fasáda. Marek, zdánlivě soustředěný na obchod, po ní čas od času vrhl pohled a jeho ruka se náhle ocitla pod stolem a pohladila ji po stehně. Trhla sebou, ale neodtáhla se. Jeho prsty se posunuly výš, jemně, ale rozhodně, a ona cítila, jak jí tělem zalévá vlna horka. Klient pokračoval v monologu o nových investicích a nic netušil o napětí, které mezi nimi vibrovalo.

- Omluvte mě na chvíli - řekla Anna náhle a vstala od stolu. Marek povytáhl obočí, ale nic nenamítal. Jeho pohled ji sledoval, když procházela sálem, a potom zmizela za dveřmi toalety. Opřela se o zeď a rychle dýchala. Srdce jí bilo jako splašené a myšlenky kroužily kolem jeho doteku - toho pod stolem, toho v autě. Cítila se zároveň zahanbená i vzrušená, jako by ztrácela kontrolu nad vlastním tělem.

Když se vrátila ke stolu, Marek už na ni čekal. Když si sedala, jeho úsměv byl lehce posměšný. - Je všechno v pořádku? - zeptal se klient, který si změny atmosféry nevšiml.

- Ano, omlouvám se, musela jsem se osvěžit - odpověděla Anna a snažila se, aby její hlas zněl přirozeně. Marek se k ní naklonil a jeho rty se ocitly blízko jejího ucha. - Byla jsi zlobivá - zašeptal a ona pocítila mrazení, které jí přeběhlo po zádech. - Ale to se mi líbí.

Překročení hranic

Večeře se chýlila ke konci a napětí mezi nimi dosahovalo vrcholu. Marek počkal, až číšník nalije kávu, a potom gestem přivolal Annu k sobě. - Pojďme se projít, musím něco probrat - řekl klientovi, aniž odtrhl pohled od Anny. Ta vstala, cítila, jak se šaty lepí na její nahou kůži, a následovala ho k východu.

Venku ji Marek uchopil za ruku a vedl ji směrem k toaletám. - Ne tady - zašeptal, když se přiblížili ke dveřím. Místo toho zahnul do temné chodby, kde nikdo nebyl. Přitiskl ji ke zdi a jeho rty se ocitly u jejího ucha. - Jsi celá mokrá, Anno - zašeptal a ona to nemohla popřít. Jeho ruka zamířila pod šaty a bezohledně vklouzla mezi její stehna. - Tak moc sis přála, abych to udělal, viď?

Anna zasténala a cítila, jak se jeho prsty do ní noří. Opřela se o zeď a rychle dýchala. - Přestaň... ne tady - zašeptala, ale jeho dotek byl příliš intenzivní, než aby mu dokázala odolat. Marek se usmál, když viděl její reakci. - Právě tady - odpověděl a zrychlil pohyby. Projela jí vlna orgasmu a ona tiše vykřikla, zakrývajíc si ústa dlaní.

Když se vzpamatovala, Marek se odtáhl, ale nepustil ji. - Vrátíme se - řekl a narovnal se. Anna, stále se třesoucí, poslechla. Vrátili se ke stolu, kde klient dojídal dezert a nic netušil o tom, co se právě stalo.

Po večeři Marek odvezl je do hotelu. Když zůstali sami v pokoji, zavřel dveře a přitáhl si Annu k sobě. - To je teprve začátek - zašeptal a vášnivě ji políbil. Šaty brzy skončily na podlaze a oni se spojili v divokém, vášnivém milování. Anna, ačkoli zpočátku nejistá, se mu zcela poddala a prožila naplnění, jaké ještě nikdy nezažila.

Ležela vedle něj a pozorovala jeho tvář ozářenou měsíčním světlem. Věděla, že tento večer ovládal on - a že by v tu chvíli za nic na světě neměnila. Usmála se a cítila, jak jí hladí vlasy. - Jsi moje - zašeptal a ona odpověděla tichým souhlasným zamručením.