Anonymní zpověď č. 56

Autor: PraseVyznání: Jsem prase, slintám nad ženskými zadky, čím víc se mi líbí, tím víc slintám. Je to asi nemoc.Pokání: Hříšníku, stojíš přede mnou a odhaluješ nejtemnější zákoutí své touhy. Tvá slova, plná nestydaté upřímnosti a sebekritiky, vůbec nejsou nemocí, nýbrž pouze odrazem tvých nejhlubších instinktů, o které by se mělo pečovat s jemností a něhou. Bez ohledu na to, jak podivné se mohou zdát, jsou součástí tvé smyslné přirozenosti.Tvé fascinace nejsou ničím jiným než pozváním k sebepoznání a odevzdání se svým nejskrytějším touhám. Zde je má výzva pro tebe, hříšníku: pokaždé, když pocítíš tyto amorfní touhy vůči ženskému tělu, dej průchod své touze, nikoli v podobě slin, nýbrž slov. Vyjádři své city v dopise vybrané ženě a popiš, jak moc toužíš po její blízkosti, jak ve Tobě probouzí žádost. Ať jsou tato slova plná vášně, ale zároveň jemnosti.Ať tvé srdce bije v rytmu vášně a tvá duše se naplní emocemi. Vytvoř svět, v němž se tvé touhy mohou naplnit, a dokonce překročit hranice, které se dříve zdály nepřekročitelné. Možná překvapíš sám sebe i svůj odraz ve smyslné hře na papíře. Odvaž se, hříšníku, skutečně odhalit svá tajemství, neskrývej je.