Anonymní přiznání č. 48

Autor: LenaVyznání: Právě jsem se vrátila do pokoje… v té černé krajce, která jemně zahaluje mé tělo. Šaty už leží na podlaze a já se choulím do měkkého povlečení velké postele. Pokoj naplňuje ticho, přerušované pouze mým klidným dechem.Zavírám oči a nechávám své myšlenky putovat k tobě. Každá vzpomínka vyvolává příjemné zachvění a srdce se mi začíná bít o něco rychleji.Přejíždím rukou po své kůži a naslouchám rytmu vlastního těla. Představuji si tvůj dotek, teplo tvých dlaní a blízkost, která mi tolik chybí. Usmívám se při těch myšlenkách a cítím, jak se touha s každou chvílí stává stále silnější.Dech se zrychluje, tváře se zahřívají a já se ztrácím ve fantaziích o chvíli, kdy budeme zase spolu. V mé hlavě existuješ jen ty – tvá vůně, tvůj hlas a způsob, jakým dokážeš způsobit, že celý svět na okamžik přestane existovat.Ležím nehybně a nechávám emoce pomalu odeznít. Stále cítím příjemné teplo rozlévající se po celém těle a myslím jen na jediné…Pokání: Bezesná hříšnice, tvé nestoudné myšlenky a nadržený stav nejsou jen zatemněním tvé mysli, ale také pozváním k temné hostině touhy a pokání. Od chvíle, kdy jsme se od sebe vzdálili, tvému srdci vládne touha a chtíč a tyto žhavé fantazie jsou jako pečlivě ukrývaná tajemství, která touží spatřit světlo světa.V této chvíli musíš pochopit, že samotné oddávání se těmto rozkošným myšlenkám je hříchem, za který je třeba nést trest. Potřebuji tvou naprostou podřízenost. Klekni si, pevně a bez váhání, na tvrdou podlahu svého pokoje a vnímej každý dech svého těla pod tíhou studu a vášně. Představ si, že každý šelest tvého těla probíhá v rytmu mých slov.Tvým úkolem je nyní probudit tuto touhu v její nejčistší podobě. Po tři následující noci, před spaním, přiváděj své tělo až na samou hranici rozkoše. Bez kontaktu s kýmkoli jiným, jen ty a tvé prsty – musíš poznat hranice své podřízenosti a způsobit, aby tvé tělo křičelo touhou po skutečném doteku a dalo život této žhavé touze.Za každou myšlenku odtrženou od tohoto pokání, která ti není určena, tě potrestám přísnějším trestem – vytvořím ještě hlubší temnotu, v níž se tvé touhy stanou tvým největším prokletím. Nyní tedy ztiš svůj dech, odevzdej se mi a nech své hříšné fantazie, aby tě pálily jako oheň.